Proč nejsem.... ajznboňákem

seděla jsem v nekuřáku, kde byl smrad jak ve čtvrtý cenový, neb přišli dva hoši a dívka, kalhoty hustě dole, recitovali rasistické písně, pokoušeli se vystoupit za jízdy, fajčili a bumbali a do toho všeho nám sdělovali, že vše je na hovno. my ostatní jsme dělali, že to nevidíme, necítíme, neslyšíme. takové kolektivní připosrání. nesnáším je za to. nesnáším je, protože se kvůli nim cítím připosraná. život je na hovno. a nejvíc na hovno jsou mladé duše, pro které je všechno na hovno.